Tatra V570
Rok
výroby: 1933,
Motor: plochý 2-válec (boxer),
Chlazení: vzduchem,
Obsah motoru: 854 ccm,
Výkon motoru: / kW,
Převodovka: manuální, 4 rychlosti vpřed / 1 vzad, Max. rychlost: 80 km/h, Počet vyrobených ks: 1 (přesnější
data zde)
V první polovině 30. let nesly ještě karosérie výrobců automobilů stopy starých landauletů. Měly sice již znaky hladší linie, upustilo se od hranatých tvarů, ale celková jejich stavba baly roztříštěná vzhled přední části vozidla byl ovlivněn chladičem, blatníky, reflektory a nárazníkem. Zadní část zase zavazadlovým prostorem a náhradním kolem. Scházela jednotící linie v celém tvaru a v důsledku toho vyšší odpor vzduchu při stoupajících rychlostech, snižoval výkon motoru a zvyšoval spotřebu. Konstruktéři Tatry již tehdy znali výsledky při zkouškách aerodynamiky letadel v leteckých továrnách, protože se vedení automobilky začalo zabývat možností výroby letadel v Tatře. Při těchto zkouškách bylo potvrzeno, že vyšších rychlostí lze dosáhnout nejen výkonným motorem, nýbrž také dokonalým aerodynamickým tvarem. Tato skutečnost byla motivem k tomu, aby Tatra využila těchto výsledků při návrhu karosérie nového připravovaného vozu.
Návrh základní koncepce vozidla předložil konstruktér Ing. Überlacker, který již předtím pracoval na vozidle T 57. Ředitel automobilky Ledwinka Überlackera několikrát kritizoval a hrozilo mu propuštění z továrny. Na poslední chvíli a ve velmi krátkém čase předložil Ledwinkovi návrh aerodynamického automobilu s využitím splývající zádi k umístění celé hnací části vozidla. Návrh byl Ledwinkou přijat, protože mezi ostatními návrhy byl nejlepší. Überlacker byl mladý muž s neobyčejnou tvůrčí fantazií. Pod vlivem nových a nových nápadů byl velmi nestálý a málokdy se dokázal zabývat problémem do úspěšného konce. Zde většinou nastupoval geniální Ledwinka, který citem dovedl rozpoznat výhody a přednosti nového projektu, dokázal dořešit slabá místa konstrukce a tím uvést myšlenku v život, která by jinak zapadla v zapomnění.
- nový
motor se zkoušel pod jinou karoserii, která
nebyla proudnicová,
-
porovnejte.
Začalo se intenzivně pracovat na konečném tvaru karosérie. Spodní část vozu z bočního pohledu dávala tvar letadlového křídla v řezu a vrchní část byla k němu do tvaru přičleněna. Zmizely zadní blatníky, zadní kola byla zakrytovaná a zbytky předních blatníků splynuly s boční částí. Bylo upuštěno od stupaček a doplňky byly zapuštěny do karosérie (světla, kliky). Karosérie, která i zespodu byla uzavřena, měla šikmé čelní sklo pod úhlem 45%, čímž bylo dosaženo proudnicového tvaru. Důležitým úkolem bylo dopracovat umístění hnacího agregátu v zadní části vozidla a především dosáhnout spolehlivosti chlazení motoru vzadu. Proto byl zkušebně namontován nový prototyp dvouválcového ležatého motoru chlazeného vzduchem do zadní části vozidla odvozeného z dvousedadlové T 57. V témže roce byl kompletní hnací agregát nainstalován do nového prototypu, který dostal typové označení V 570. Vozidlo velmi podobné později vyráběným vozidlům Volkswagen "brouk", mělo čtyřsedadlovou karosérii a zmíněný dvouválcový ležatý motor o objemu 854 ccm. Motor OHV s čtyřstupňovou převodovkou a rozvodkou tvořil jeden celek spolu s výkyvnými polonápravami. Jednoduchá dvoudveřová karosérie měla ještě dřevěnou kostru. Přestože vozidlo bylo zkonstruováno, jak již bylo řečeno, jako ověřovací vůz, mělo vcelku dobré jízdní vlastnosti. Dosahovalo lehce rychlosti 80 km/h. Autorem konstrukce byl Erich Ledwinka, syn Hanse. V určité době se také uvažovalo o jeho sériové výrobě, ale prodejní úspěšnost tehdy vyráběných vozidel T 57 tomu zabránila.
Automobil byl po zkouškách prodán soukromému majiteli, kterému spolehlivě sloužil 30 let, než byl předán do expozice Technického muzea. U dvouválce V 570 bylo úspěšně vyzkoušeno umístění motoru do jinak nevyužitelného prostoru splývající zadní části aerodynamické karosérie. Tento konstrukční prvek využila Tatra i u pozdějších projektů osobních automobilů. Dodnes vyrábí vynikající automobily s motorem umístěným vzadu firma Porsche.
Tady se nabízí myšlenka, zda konstruktér Ferdinand Porsche skutečně nečerpal náměty pro své konstrukční studie z prototypu V 570 a aerodynamického vozu T 77, tak, jak uvádějí někteří badatelé. Je totiž historicky dokázáno, že Porsche udržoval blízké přátelské vztahy s Ledwinkou a není vyloučeno, že k tomu patřila i výměna zkušeností při stavbě nových vozidel. Tyto úvahy jen potvrzuje skutečnost, že v r. 1934 dostal Porsche zakázku na návrh malého vozu. První tři prototypy byly představeny postupně v roce 1936, 1937 a 1938. Jednalo se vesměs o modely s ležatým čtyřválcovým vzduchem chlazeným motorem vzadu, spojeným s převodovkou a nápravou v jeden celek. Úspěšný model se dostal do výroby v roce 1938 v novém závodě Volkswagen. Byl to populární "brouk".
Zajímám se o poker již řadu let. Teď, když je možné hrát online, je to báječné. Je možné hrát kdykoliv, kdekoliv a zdarma. Vyzkoušejte hazardní hry i Vy a zažijte tu pravou zábavu.